Řadící spojky

Tento článek nelze napsat na jeden zátah, neboť je to alfa omega celé Babetty a jedná se o nejsložitější problematiku na Babettě, která je dodnes opředena rouškou tajemství a polopravd. Zde popsané zkušenosti jsem získal dlouholetým vlastním výzkumem, testováním, ale i spoluprací se samotným konstruktérem automatické převodovky panem Bednářem († 2023). Budu postupně doplňovat další detaily k této problematice.

Na Babettě existují 2 typy řadících čelistí – lehké a těžké a obě mají diametrálně odlišné chování při řazení. Uživatel si proto musí zvolit vhodné čelisti podle toho, co mu víc vyhovuje.

Historicky byly nejdříve vyvinuty lehké čelisti, poté byl z několika důvodů, které později uvedu, učiněn tlak na vývoj nových těžkých.

Popišme si základní výhody a nevýhody každého typu čelistí.

Lehké čelisti

Výhody: perfektně řadí a podřazují ve vyšších otáčkách ideálně tak, jak je na Babettě vzhledem k momentové charakteristice motoru třeba. Jsou proto ideální pro upravené Babetty, na závody nebo pro jezdce, kteří rádi jezdí do kopců a potřebují, aby jim Babetta správně řadila v otáčkách, kdy to potáhne i na dvojku.

Nevýhody: velká zmetkovitost (rozuměj nepřesnost) výroby originál i současné druhovýroby, neboť jsou čelisti vyráběné z různě ohýbaných plechů a málokdy výrobce dodrží úplně přesný rádius. Potom kvůli tomu čelisti nefungují vůbec nebo špatně a musí se vybrat nějaké použitelné z většího vzorku čelistí (osobně jsem dostal kýbl se 40 kusy starých použitých a použitelných v topu bylo tak 6 kusů, s přimhouřením oka, že se např. nesjede celé obložení 16 kusů. Čili ani ne půlka, resp. v topu bylo 15% sotva). Lehké čelisti jsou velmi citlivé na parametry třecího obložení, proto ani nemůžou nikdy dobře fungovat s obložením, které se lepí na druhovýrobní čelisti, co se prodávají na eshopech. Parametrově se musí co nejvíc shodovat s originálem. Další nevýhodou je otlačování mosazných plošek, které vede po delší době k úbytku mosazi a Babetta začne hůř podřazovat. Nastavení mosazné plošky do původního stavu vyžaduje umění pájet mosaz, na což musíte mít vybavení. Běžným LPG hořákem to nejde, jedině speciálním hořákem se stlačeným vzduchem. Případně acetylový hořák. Zkrátka oprava lehkých čelistí v domácích podmínkách bude pro řadu lidí špatně dostupná.

Těžké čelisti

Výhody: jednodušší výroba, menší zmetkovitost, tolerantnější k materiálu třecího obložení (snese větší rozptyl parametrů oproti původnímu originálnímu obložení). Pro někoho, kdo nejezdí moc kopce, výhodou řazení v nižších otáčkách.

Nevýhody: klouzavější průběh řazení oproti lehkým čelistem, který je fajn pro pohodovou jízdu, ale nikoliv v kopcích. Příliš brzké řazení (čím těžší čelist, tím horší) a nemožnost podřadit v nízkých otáčkách zvláště u čelistí ze skládaných plechů, které jsou těžší. Velká náchylnost k cyklování řazení a utahání motoru. Babetta zařadí dvojku brzy, neutáhne na otáčky stoupání, načež podřadí a celý cyklus se opakuje. Nutnost brzdit při jízdě do kopce na jedničku, aby se zamezilo cyklování. Velmi špatně vymyšlené zajištění jehly v čelisti pomocí důlčíku a rozklepání materiálu na okraji jehly, aby jehla nevypadla. Nejčastější porucha je právě vypadávání zajištěné jehly a kvůli tomu se do Babetty začal dávat opěrný krycí plech, který uvolněnou jehlu nějakou dobu podrží. U spékaných čelistí, které jsou o něco lehčí, dochází po několika zajištěních jehly k vydrolení okolí kolem jehly a jehla už nejde zajistit. Současná druhovýroba nabízí pouze nekvalitní těžké čelisti, které budou špatně řadit. Existuje alternativa, kterou nabízí Robert Schmiedt, která má stejnou hmotnost jako lehčí čelisti ze spékaného materiálu a kvalitou je dobrá jako původní těžké čelisti ze spékaného materiálu, avšak stále je zde rozdíl oproti kvalitním lehkým čelistem a pro to, abyste se přiblížili lehkým čelistem, by bylo nutno ještě upravit vnější plech regulačního unašeče nebo navrtat několik děr do čelistí, aby se ještě více čelist odlehčila.

Jak vidíte, tak je opravdu těžké si vybrat, neboť obě řešení naráží na nedostupnost kvalitního produktu (až na čelisti od R.S.). Obyčejnému člověku, který se v problematice nevyzná, bych doporučil čelisti od Roberta. Ty budou fungovat na první dobrou jen s výše uvedenou nevýhodou těžkých čelistí.

Důvodem pro přechod z lehčích čelistí na těžké čelisti byla v minulosti neschopnost zajistit dodávku třecího obložení z NDR, na které byly tyto čelisti optimalizovány. Proto výrobce hledal řešení, kde mohl nalepit skoro jakékoliv obložení, které se zrovna dalo sehnat na trhu. Byl to takový kompromis bohužel však trochu na úkor ideálního řazení.

Jak tedy bylo doposud zmíněno, tak velmi záleží na materiálu třecího obložení a na preciznosti výroby čelistí. Osobně jsem dal v minulosti zpětnou vazbu výrobcům, ti se však vyjádřili, že jsem jediný, který si stěžuje a že s obložením nehodlají nic dělat. Proto jsem přestal kupovat nové čelisti z eshopu a raději si repasuju staré čelisti svým kvalitním osvědčeným třecím obložením. Toto obložení také nabízím k prodeji.

Další achylova pata je materiál, ze kterého jsou vyrobeny regulační plechy. Originální regulační plechy měly pracovní plochy kalené, proto vydržely opravdu velmi dlouho a neotlačovaly se. V současné době nevyrábí nikdo plechy s kalenými ploškami, ale používají převážně materiál Hardox 500, který je cenově dostupný a má jakž takž tvrdost, ale pořád ve srovnání s originálem je to nic moc. Pokud se otlačí pracovní plocha plechů, tak dochází ke špatnému řazení, resp. podřazování, kdy se čelist zasekne v místě důlku a nechce např. podřadit. Jediná možnost je zabrousit místa, kde jsou otlačené důlky, avšak za cenu mírného rozladění řazení. Někteří kutilové navařují na místo otlačení nový materiál a pak plech zabrušují do původního stavu. Většina obyčejných uživatelů si však koupí raději nové plechy a má na nějakou dobu pokoj.

Zajímavostí je, že originální vnější regulační plech je o 0,2 mm tenčí než vnitřní plech. To aby nedocházelo k drhnutí velké kulaté podložky s vnějším regulačním plechem po složení. Bohužel druhovýrobní plechy mají oba stejnou tloušťku, neboť plech 3,8mm není běžně k dostání a jedinou možností by bylo ho stočit na magnetce.

Původní originální kalené regulační plechy byly za socialismu drahou záležitostí, kdy stávaly běžně kolem 150 Kčs, což je na dnešní ceny přibližně 1000 Kč a samo o sobě to vypovídá, že výrobce kladl důraz na kvalitu této komponenty a vyráběl ji opravdu poctivě. Osobně bych uvítal, kdyby to někdo začal dnes vyrábět a za kvalitní regulační plechy bych také osobně neměl problém zaplatit tu tisícovku či víc. Je to opravdu stěžejní komponenta na Babettě, která rozhoduje o kvalitě řazení i po delší době užívání.

Tímto tento článek nekončí. Bude se postupně rozšiřovat o další poznatky, ke kterým však již potřebuji připravit nějaké podklady a fotky.