Antidetonační štěrbina

V okamžiku, jak začnete ladit Babettu, tak se budete zabývat problematikou antidetonační štěrbiny. Správně navržený spalovací prostor obsahuje antidetonační štěrbinu. Na fotce se jedná o část spalovacího prostoru, která předchází před kupolí, ve které se nachází největší část stlačené směsi a mělá by ideálně kopírovat rádius vámi použitého pístu nebo se směrem na střed mírně rozevírat. Pokud je píst v horní úvrati, tak by měl být vzdálen cca 0,5-0,7mm od antidetonační štěrbiny. Menší vzdálenost než 0,5mm způsobí přehřívání motoru a větší než 0,7mm vede ke ztrátě výkonu. Pro každý motor je třeba najít ideální velikost antidetonační štěrbiny, což je kompromis výkonu a přehřívání vůči mírně sníženému výkonu ale výdrži v zátěži bez přílišného přehřívání.

Je podstatné také uvést, že daný spalovák je vhodný pouze pro daný výbrus daného pístu s rádiusem dna, který koresponduje s tvarem antidetonační štěrbiny a dá se ještě použít 1. výbrus nahoru a pak už přestává být účinný, neboť v něm dochází k nežádoucímu víření směsi. Proto by se měla se zvyšujícím se výbrusem upravit antidetonační štěrbinu se spalovacím prostorem a to zejména kvůli zachování kompresního poměru (větší výbrus bez úpravy spalováku vede k většímu kompresnímu poměru, což nechcete). U originální Babetty se antidetonační štěrbina nepoužívá, neboť by se musela upravit štěrbina po každém výbrusu a to není operace, která se dá provést v domácích podmínkách bez znalostí a vybavení.

Jelikož se směs zapálí nejčastěji od horkých částí, v našem případě stěna válce u výfukového kanálu, tak se samovolný zápal začne šířit od kraje směrem na střed a v případě, že se pohybuje ve stísněných prostorách antidetonační štěrbiny, tak směs prohořívá mnohem pomaleji, takže že se nestačí dostat až do kopule, kde je největší objem směsi. Tímto se motor chrání vůči detonačnímu spalování.

Jak správně změřit antidetonační štěrbinu naleznete v přiloženém videu.

Praktická zkušenost

V roce 2024 jsem se pokoušel si navrhnout antidetonační štěrbinu na svůj píst sám. Spočítal jsem si objem spalováku, rádius antidetonační štěrbiny, ale nakonec jsem usoudil, že bude lepší si nechat vyrobit spalovák od profesionála, který to dělá celý život, než s tím zabíjet desítky hodin svépomocí. Navíc jsem neměl zkušenost s optimálním tvarem (nemyslím objemem) spalováku vhodného pro 50ccm Babettu, takže to byl hlavní argument pro to si to nechat nakonec udělat s tím, že jsem si řekl, jaký chci mít objem spalováku a na jaký to je píst a výbrus. Tvar spalovacího prostoru je velmi důležitý a rozhodne o tom, jak dobře vám Babetta pojede.

Jak jsem finálně dolaďoval velikost antidetonační štěrbiny, tak jsem v mém konkrétním případě zjistil, že na 0,5mm štěrbinu to jelo krásně, ale v zátěži začala klikovka klepat a motor byl na hraně přehřátí. Bylo cítit, že motoru nedělá toto nastavení dobře. Jakmile jsem zvýšil štěrbinu na 0,65mm, tak motor běží hladce, výkon poklesl jen o pár procent (na vrcholku referenčního kopce nemám 45km/h, ale 42km/h), ale motor drží v zátěži a neunavuje se a klikovka neklepe. Vzhledem, že toto je první hlava, která byla přímo dělaná na můj píst, tak můžu porovnat s ostatními hlavami, kde jsem ladil jen objem spalováku a musím konstatovat, že se motor mnohem lépe chladí a má mnohem delší výdrž v zátěži. Takže závěrem díky optimálnímu naladění tvaru spalovacího prostoru mám teď motor, který nemá sice větší výkon než předtím, ale zato vyjede bez unavení kopce, které jsem předtím nevyjel.