Jednotka tyristorového zapalování
Jednotka tyristorového zapalování vznikla jako následník za Tranzimo jednotku na konci 70.let a setrvala v Babettách až do konce jejich výroby v roce 1999.
Věčné téma, které řeší uživatelé na skupinách, je dotaz co je lepší, jestli JTZ nebo GYT. Můžu zodpovědně napsat, že obě jednotky jsou co do spolehlivosti zcela stejné a od výroby nedotažené, takže je jen otázkou času, kdy vám odejde JTZ nebo GYT a troufám si tvrdit, že do doby vydání tohoto článku žádný alternativní výrobce nevyráběl JTZ nebo GYT s ochranou, kterou za chvíli popíšu.
Takže co se týče volby GYT/JTZ, je to spíš na preferenci uživatele. Pokud chce mít na Babettě víc místa, tak si osadí Babettu s GYTem. Pokud má doma Babetty spíše na JTZ a nechce se mu nic měnit, tak je vhodné, aby zůstal u old school řešení JTZ s velkou indukční cívkou zvlášť. Já mám osobně raději JTZ s indukční cívkou zvlášť, neboť ty indukční cívky jsou fakt hodně trvanlivé a festovní. Za celý život mi odešla pouze jedna indukční cívka a JTZ si člověk může snadno doma zbastlit z pár součástek a nemusí nic kupovat. Po čase odejde kondenzátor a ten je možné jednoduše vyměnit za nový, zatímco u GYTu to není možné a letí do koše. Všechny moje Babetty až na jednu mají JTZ, tak by bylo pracné pro mě předělávat vše na GYT. Rovněž si držím součástkovou základnu pro JTZ, proto se u mě setkáte pouze s JTZ řešením a jediná výjimka bude B228 s GYTem, který krásně pasuje místo Tranzima.
Proč tedy odchází JTZ nebo GYT? Bystřejší tipnou, že tam odchází kondenzátor a mají pravdu, ale už neví, proč tomu tak je. Výrobce dnes osazuje JTZ ne moc kvalitními kondenzátory a tyto pak častěji odcházejí, než bylo zvykem v minulosti. A tak se vyrojila spousta domácích kutilů, ktečí nabízejí na skupinách podomácku vyrobené kvalitnější JTZ s lepším kondenzátorem, který je třeba dimenzován na vyšší napětí nebo je na napětí 200V, ale je kvalitní.
Ovšem ani tohle není spása, neboť v dnešní době je hlavní problém samotná zapalovací cívka, která vstupuje do procesu nabíjení kondenzátoru. Měl jsem v ruce jak originální zapalovací cívku, tak i cívku z druhovýroby a hned na první pohled je patrné, že zapalovací cívka z druhovýroby a teď budu konkrétní M* z Motomaxu, ale i jiné cívky B kvality jsou navinuty kvalitněji jež originál a mají tedy vyšší indukčnost a vyšší činitel jakosti (Q parametr cívky měřeno LRC měřícím přístrojem). Dokonce jsem šel tak daleko a porovnával historické várky M* cívek s novější várkou M* cívek a kvalita cívek je rok od roku lepší a lepší. Odpor cívky je stále kolem 210 ohmů, což uvádí Ďurkovič, ale už jsem zmínil několikrát, že největší chyba je hodnotit cívku podle odporu. U zapalovací cívky se musí měřit vždy indukčnost a kvalita cívky. Viz článek o zapalovacích cívkách.
Kvalitnější cívka způsobí to, že se bude nabíjet kondenzátor v JTZ na vyšší napětí než na jaké je stavěný. Originální cívka byla konstuována tak, že dávala max 200V, ale současné zapalovací cívky dokážou bez problému vygenerovat 400V a víc. Takže když zapojíte JTZ se zapalovací cívkou z druhovýroby, tak vám bude kondenzátor degradovat, až ztratí svoji kapacitu a přijde okamžik, kdy vám už jiskru nehodí. Proto někteří uživatelé na internetu uvádí, že s JTZ najeli sotva pár km a JTZ se odporoučelo, pak dali nový JTZ a to samý a už si neví rady, co s tím. No a chytří jim tam doporučili, ať jdou do GYTu nebo do řešení od domácích kutilů, ale bohužel ani jedna rada těmto uživatelům moc nepomůže, maximálně jen oddálí další selhání JTZ.
Aby se chránil kondenzátor před přebíjením, tak je nutno externě k JTZ přidat 2 součástky navíc. Součásky se zapojí mezi svorky G a 1, takže si tyto 2 součástky můžete napájet klidně i do prostoru alternátoru na zapalovací cívku nebo si vymyslet nějakou rozdvojku k JTZ kolíkům a zapojovat tento ochranný obvod hned vedle JTZ.
Jde o unipolární transil P6KE200A na 200V, což je ochranný polovodičový prvek, který se zkratne v okamžiku, kdy závěrné napětí stoupne nad úroveň průrazného napětí transilu. U JTZ se využívá jen kladná půlvna, takže potřebujeme zcela eliminovat zápornou půlvlnu od zapalovací cívky. Proto je v sérii s transilem připojena dioda, která toto realizuje. Transil je dimenzován na ztrátový výkon 5W. Dle mých výpočtů se bude na transilu ztrácet při jízdě max kolem 1 wattu energie, takže je dostatečně dimenzován a nebude topit. Pokud impulsní cívka na statoru funguje jak má a není před umřením, tak vám bude Babetta dávat stabilní jiskru ve správný okamžik.
Schéma zapojení hacku vidíte na následujícím schématu.
Na schématu mimo jiné vidíte schéma JTZ s originální součástkovou základnou. Konstruktéři byli velmi chytří a tak tyristor KT206/200 plnil zároveň i funkci transilu, neboť nad 200V se prorazil a tudíž chránil kondenzátor za cenu házení jiskry ve špatný okamžik. Z toho důvodu původní originální JTZ vydržely mnohem víc než současná produkce JTZ, neboť obsahují tyristory dimenzované většinou na 600V.
Když půjdeme ještě více do důsledku, tak v případě, že budeme chránit kondenzátor a nedovolíme mu překračovat nabítí přes 200V, tak budeme zároveň chránit i indukční cívku před příliš vysokým napětím na primáru a měla by tudíž vydržet taky mnohem víc. Je to jedno s druhým. Zkrátka přidáním výše uvedených 2 součástek k libovolnému JTZ na trhu mnohonásobně zvýšíte jeho životnost (v případě, že použitý kondenzátor u druhovýrobního JTZ není totální tragédie už od výroby nezávisle na tom, jakým napětím ho budete nabíjet).
Tento hack byl vyvinut společně s kolegou Radkem Jonášem.