S Babettou jsem se poprvé setkal v roce 1984, kdy pořídil táta do rodiny krásnou zelenou Babettu 210. Na začátku nového milénia se na ni už téměř nejezdilo, a tak jsem si ji v roce 2007 jako nevyužívanou od táty odkoupil a odvezl do Brna s vidinou, že na ní budu dojíždět do práce. V té době jsem byl ještě spíš obyčejný uživatel, a tak když se něco porouchalo, tak jsem musel s Babettou k někomu zkušenějšímu na servis. Ten zajišťovali postupně různí servismani v blízkém okolí, kteří ale v dnešní době už nežijou. S kvalitou jejich servisu jsem nebyl moc spokojený, protože občas zničili nějaké komponenty během opravy a ututlali to přede mnou. Postupem času, kdy po servisu jezdila Babetta hůř než předtím, jsem se rozhodl, že se všechno naučím dělat raději sám a jen tak budu vědět, že jsem to všechno udělal poctivě. To se psal rok 2010.
Začal jsem Babettu intenzivně studovat a brzy se z toho stal můj největší koníček, který přerostl až v životní poslání. Zároveň mě bavilo ježdění na Babettě a pouštěl jsem se na čím dál větší výlety, jak rostly moje zkušenosti se servisem Babetty. O svých cestách a poznatcích jsem zprvu psal na skupině Motorkáři.cz pod profilem Babettista.
Zpočátku jsem čerpal znalosti pročítáním příspěvků z různých skupin (Speaker, Babettron) a literatury (Ďurkovič, dílenská příručka), ale později jsem zjistil, že je v literatuře spousta chyb a i debaty na zájmových skupinách začaly být pro mě po nějaké době nepřínosné zvláště když se tam se mnou hádal někdo, kdo neměl ani páru o dané problematice. Začal jsem bádat na vlastní pěst a ověřoval si funkcionalitu sám pomocí stovek různých měření a pokusů. Brzy jsem se obklopil podobně postiženými jedinci, s kterými jsem debatoval o svém výzkumu nebo jsme společně o víkendu ladili stroje.
Postupem času jsem získal cenné kontakty na samotné konstruktéry Babetty a byl jsem pak pozván na VIP exkurzi do bývalé výrobní haly v Povážské Bystřici, kde se v minulosti vyráběly Babetty. Setkal jsem se tam hned s několika konstruktéry, kteří pracovali ve vývoji Babetty. Následovaly několikahodinové debaty, sdílení zajímavých poznatků a hlavně jsem se dozvěděl, proč se zvolilo nakonec to či ono technické řešení. Na Slovensko jsem se pak ještě několikrát vracel na další návštěvy a debaty a doposud s některými dosud žijícími konstruktéry udržuji přátelský kontakt.
Postupem času jsem přišel do styku se všemi hlavními modely Babett 228, 206, 207, 210, 215, 225 a u každého modelu jsem si prošel částečnou nebo kompletní renovací či uvedení do původního funkčního patinového stavu. Udržuji si přehled o různých variantách daného typu Babetty včetně součástkové základny pro daný typ, ale ani po tolika letech si netroufám tvrdit, že znám úplně všechny varianty.
V roce 2013 mě napadlo, že by se mohl v Brně založit Babetta klub, a tak jsem založil 28.5.2013 Babetta klub Brno, do kterého jsem postupně nabíral lokální Babeťťáky z Brna nebo lidi, kteří projevili zájem patřit k našemu klubu. Klubu jsem předsedoval až do konce roku 2019 a v dobách největší slávy měl klub kolem 15 členů, kteří se k nám hlásili, nosili klubové trička a měli jsme další desítky sympatizantů, kteří nosili také klubové tričko, ale bez loga BkB.
V roce 2018 jsme začali hlavně v souvislosti s pořádáním 12 závodů debatovat o tom, že bychom klub posunuli na vyšší úroveň a zoficiálnili ho. Iniciativy se chopil tehdejší nejmladší člen klubu, který vše vyběhal a v dubnu roku 2019 se klub stal oficiálním zapsaným spolkem s IČO. Když ale mělo dojít na zaplacení členského příspěvku, tak si to většina členů rozmyslela a z klubu odešla. Členský příspěvek zaplatili pouze 4 lidé z cca 15 lidí. Dodnes to beru jako podraz zvláště od těch, kteří si odsouhlasili, že chtějí oficiální klub a dokonce o tom hlasovali na první valné hromadě.
Tento podraz mi ubral vítr z plachet a na konci roku 2019 jsem se vyjádřil, že už nechci být předsedou, neboť v době předsedování (6,5let) bylo téměř vše na mě – od prezentace klubu, organizace klubových akcí a směřování klubu. Byl tedy zvolen nový předseda a já už nezastával v představenstvu klubu žádnou funkci. V roce 2020 přišel covid a klub s novým předsedou bohužel nastoupil do téměř 4-leté stagnace a postupně ztrácel kredit a dobré jméno, viz další odstavec. Po čase mi začalo vadit, že klub nikam moc nesměřuje a že se nerozšiřuje členská základna a tak jsem v roce 2023 na valné hromadě vyjádřil návrh, že bychom měli zrušit oficiální klub a vrátit se k původnímu populárnímu neoficiálnímu uspořádání, neboť ve 4 lidech nemělo opravdu smysl mít oficiální klub a podstupovat veškerou byrokracii. V té době bylo kolem mě pár lidí, kteří by do klubu vstoupili, kdyby byl neformální. Odrazovala je však ale byrokracie a s tím související povinnosti a nutnost platit nějaký členský příspěvek. Chtěli to jak se říká na punk, prostě dobrovolné členství na nic nevázané. Předseda klubu si ale prosadil, že klub zůstane nadále oficiálním a dořešil veškerou do té doby nedotaženou byrokracii klubu, což ho šlechtí, protože se konečně rozhoupal a vyřešil 4 roky staré resty typu odstranění mé osoby z rejstříku jakožto předsedy klubu 🙂
Nyní se trochu více rozepíšu o důvodu mého odchodu z Babetta klubu Brno, neboť na sociálních sítích kolují neuvěřitelné fámy o tom, že mě vyhodili z klubu, apod. nesmysly. Jak už bylo výše naznačeno, tak i z obyčejné pozice řadového člena se mi nelíbilo, kam klub směřoval, jak fungoval a hlavně jak se prezentoval předseda na sociálních sítích v mimoklubových aktivitách, což reálně dlouhodobě poškozovalo samotný klub a já jsem musel často situaci žehlit, že se jedná čistě o názor předsedy a ne klubu jako takového. Dost lidí se od nás kvůli tomu odvrátilo Delší dobu jsem to přecházel, protože každý je nějaký, ale když šlo o Babetty, tak byl předseda klubu stejně povolaný jako já v technických znalostech a snaze ostatním pomoci, takže v tomto ohledu nebyl problém najít společnou řeč.
Skutečnou tečkou pro odchod z klubu byl ale podraz od předsedy klubu v létě 2023, kdy bez mého vědomí jednal o budoucnosti srazu Šardice, který jsme společně pořádali v předchozích letech. Rozhodl i za mě, že se pořádání srazu předá Motomaxu a ani nepocítil potřebu mě o tom informovat a přizvat mě k nějaké diskuzi v době, kdy se o tom jednalo. Celá věc se měla tak, že si Motomax chtěl na stejném místě pořádat tématicky stejný sraz, ale otevřený pro všechny motocykly o nízkých objemech. tedy ne jen Babetty. Toto by pochopitelně vedlo k likvidaci našeho srazu, protože kdo by jezdil 2x na Babettě na stejný sraz na stejné místo s odstupem 1-2 týdnů? Zcela jistě by dorazil na ten větší sraz, kde bude víc motorek. Předseda to nedomyslel, akci Motomaxu posvětil bez porady se mnou, takže tím podepsal našemu srazu ortel smrti. Osobně nemám problém s Motomaxem, protože nápad měli ušlechtilý a to přilákat do Šardic víc lidí, rozšířit to i na jiné značky motocyklů a pozvednout úroveň akce na vyšší level. Kdybych byl jednání přítomen, tak bych určitě trval na tom, aby byla jen jedna akce a pořádali jsme to společně a pokud by s tím nesouhlasili, tak bych trval na tom, ať si tu svoji akci pořádají v jiné lokalitě a ne na místě našeho srazu. Takto jsem se dozvěděl o chystaném srazu až na základě poutače na akci, který začal kolovat na sociálních sítích, že se v našem termínu a na našem místě koná sraz padesátek. Nevěřil jsem svým vlastním očím, hned jsem volal předsedovi a ten odsekl, že je předseda a že jedná samostatně za všechny členy klubu a že mi není povinen něco takového sdělovat. Nespal jsem z toho několik dnů. Zkuste se vžít do mé situace, kdy vám někdo za vašimi zády přebere sraz, který jste léta budovali a nacpali do toho spoustu svých peněz a osobního času a najednou je konec a už nikdy nic nebude, jak byste se cítili vy.
Tento předsedův přístup včetně absence jakékoliv sebereflexe poté, co to vyšlo najevo, byla pro mě poslední tečka mého setrvání v klubu a přátelství s předsedou klubu, protože tohle se příčí mým představám o klubové soudržnosti a přátelství. Člověk si pak řekne jaký další podraz můžu očekávat příště?
Následně jsem řešil, co dál, neboť klub a jeho jméno bylo sice mé duševní vlastnictví, ale už to byl oficiální zapsaný spolek, kde nejde jen tak lehce něco změnit bez složité byrokracie. Nakonec jsem usoudil, že by bylo příliš komplikované trvat na změně názvu klubu, který už s Brnem nebude mít nic společného a že nechci dělat problémy, tak jsem spolku jméno klubu ponechal a smířil se s tím, že o něj přijdu. Dál bych to už nerozváděl, neboť jsme se nerozešli v dobrém a dodnes mě předseda uráží na sociálních sítích, kde nemám přístup.
Momentálně nejsem oficiálním členem žádného Babetta spolku a vyhovuje mi být nezávislým v Babetta komunitě. Na přátelské úrovni udržuji kontakt s několika Babetta kluby (organizujeme třeba společně závody, projížďky, srazy), rozšiřuju komunitu přátel Babett v Brně a spolupracuji s lidmi, kteří dělají nějaký užitečný výzkum kolem Babett a chtějí kontinuálně posouvat své znalosti na vyšší úroveň a hlavně chtějí tuto aktivitu mezi sebou sdílet.
Své bývalé klubové aktivity jsem přesunul na stránku Pavel Majerek a jeho svět Babett a kanál Youtube Babetta a začal jsem pár měsíců po odchodu z klubu budovat velkou databázi znalostí, která shrnuje mé dosavadní poznatky o Babettách (tato stránka). Na sociálních sítích v současné době existují desítky Babetta skupin, ale chyběla mi tam kvalitní skupina, kde nebude vládnout cenzura, posměch a člen se dozví správnou odpověď na svoji otázku. Proto jsem založil a adminuju facebookovou skupinu Babetta nadšenci, kutilové, ladiči.
V minulosti jsem pořádal nebo spolupořádal řadu srazů a závodů. Namátkou to byl Babetta sraz Vápenky, později navazující Babetta sraz Šardice, Babetta sraz Želivka. Jsem autorem oblíbených 12h závodů (nyní pořádaný pod záštitou Motomaxu) a Babetta economy run (dnes Babetta eco race).
V poslední dekádě jsem se zabýval detailnímu studiu principu funkce Babetty, laděním motoru s důrazem na optimalizaci důležitých parametrů typu spotřeba, hlučnost, krouťák odspodu, čistota motoru, hystereze řazení, životnost, spolehlivost. Dále se věnuji poslední roky zejména kontinuálnímu vývoji cestovní Babetty s maximální spolehlivostí a výzkumu náhradních dílů a jejich kvalitních alternativ. Na Babettě jsem už najel přes 70 tisíc kilometrů a tak mám díky tomu bohaté zkušenosti s poruchami, testováním a laděním. Jezdím s ní téměř denně – do práce, na výlety, expedice, závody a v podstatě neustále něco na své Babettě testuju jak pro sebe, kolegy, tak i pro výrobce náhradních dílů.
Nabízím příležitostně kvalitní díly do spojek, neboť spojky na Babettě jsou stěžejní záležitost celého mopedu. Své poznatky ve výzkumu pravidelně zveřejňuji na svých FB stránkách a Youtube kanálu a poskytuji zpětnou vazbu výrobcům dílů. Nejvíce spolupracuji v tomto ohledu s Motomaxem, občas se mnou řeší některé své produkty i konkurenční výrobci.
V rámci možností poskytuju odborné poradenství kolem Babett na své facebookové skupině nebo na soukromém blogu Pavel Majerek a jeho svět Babett.
V roce 2019 jsem si postavil Babettu na značky a začal jsem cestovat i do zahraničí mimo země V4. K tomuto koníčku vedu i svého syna, který se mnou od svých 8 let jezdí na výlety a dovolené na speciálně upraveném kole s 50ccm motorem, které je známé pod přezdívkou Sobí prd (Sobi 20 GT + 2T čínský motor).
Z cestování na Babettě mě nejvíc baví jezdit kopcovitý terén a kochat se výhledy na okolní krajinu. V roce 2012 jsem objel Českou republiku co nejvíc podél hranice. Postupně jsem projel křížem krážem celou Českou republiku a vyjel na všechny možné kopce včetně Klínovce (nejvýše položené legálně dostupné místo) a pak logicky přišlo na řadu plánování expedice do zahraničí – Alpy. V letech 2022 a 2024 jsem navštívil Alpy a překonal na Babettě se synem 9 nejvyšších alpských průsmyků v Itálii a Rakousku. Do Alp se budu ještě určitě v budoucnu vracet a postupně si se synem projedeme další krásné průsmyky.
Jsem vystudovaný inženýr v oblasti IT a elektro a strojařina není moji profesí, i když jsem se ji okrajově učil 1.ročník na střední škole. Necítím se být úplně kovaný ve strojařině, takže proto buďte prosím schovívaví, pokud byste náhodou objevili v článcích technickou formulaci, která není formálně správná. Zkušený strojař pochopí, o čem je řeč a laik ostatně taky. Není problém mě případně informovat o nějaké nesrovnalosti, vysvětlit problematiku a můžu danou formulaci poupravit. O nic nejde, všichni se učíme.
Pavel Majerek
Babetta pokořila nejvyše položenou cestu v Evropské unii
na výletě se synem po rodném kraji